Historie města Kelče
NÁZEV
Už samotný vývoj jména města mi připadá velmi zajímavý a nikdy mě vlastně nenapadlo tohle zkoumat. I když dává smysl, že se vlivem změn úředních jazyků i vývojem českého jazyka jako takového musel měnit i samotný název. V dochovaných záznamech se můžeme setkat například s verzí Kelecz, Ghelz, Kelcz, Keltsch, Kölltsch nebo aktuální Kelč. Všechno však vychází z původního osobního jména Kelek, které vlastní kořen slova kel, ve smyslu velkého zubu.
HISTORIE
První lidské osídlení je doloženo už z období pravěku, kdy na území města i jeho užším i širším okolí byly nalezeny zlomky pazourkových nástrojů i zbraní, které pravěcí lidé používali.
Ty se postupně vzhledem ke zlepšování zručnosti pravěkých lidí vzhledově i funkčně zlepšovaly od paleolitu (starší doby kamenné) až do období neolitu (mladší doba kamenná), kdy se z obživy získané sběrem plodů a lovem člověk začal živit i zemědělstvím.
Dobu bronzovou a železnou máme doloženou hlavně díky hrobům, ve kterých se našly zlomky keramiky. Jde vidět, jak už mnohem více pracovali s tvarem i detaily. Předměty z bronzu a železa se v okolí nalezly spíše výjimečně.
V době Velkomoravské říše vznikají i staroslovanské osady, ty již měli město chráněno. Dokládají to názvy okolních kopců. Tím je například Strážné, Strážisko blízko Zámrsk, Strážiště u Němětic, Stráž u Choryně nebo Strážisko u Polic, ze kterých bylo osídlení hlídáno. Tehdy už byla Kelč důležitým obchodním střediskem a součástí obchodních cest. Otčenášek zmiňuje cestu Hradskou, která údajně směřovala z Velehradu do Kelče a pak na sever do Slezska. V jiných zdrojích zmiňují obchodní cestu jesenickou nebo starou jantarovou stezku, která mířila k Baltskému moři, kde se těžil jantar (minerál). Ať už to však byla kterákoliv, je význam Kelče jako obchodní křižovatky doložen nálezem pokladu právě na dříve zmiňovaném kopci Strážné z období 11.století n.l.
První písemná zmínka o Kelči je o roku 1247. Tento dokument napsaný papežem Inocencem IV. dokládá důležitost tohoto území jako církevního střediska. Bylo už součástí biskupského majetku.
V roce 1270 Biskup Bruno ze Šaumburka povýšil Kelč na město a pod svým znakem odsud i podepisoval různé důležité dokumenty, čímž tehdy získalo město na ještě větším významu. Tento biskup však měnil i podobu města...Založil ves Posvátno, přeorganizoval ves Sazany přestavěním na Novou Kelč s náměstím a kostelem sv. Kateřiny.
Celkově se běhěm 13. století Kelč velmi rozvíjela, to trvalo až do první pol. 14. století. Rostla hospodářsky, významem a zvyšoval se i počet obyvatel. Bohužel se ale stala obětí válek a dalšími okolnostmi a důsledky klesla na své úrovni. Později za husitských válek tento úpadek jen vygradoval.
Postavení Kelče se zlepšovalo až od 16. století, kdy bylo skoro obnoveno původní biskupské panství ( během krizí totiž museli majetek dát do zástavy nebo prodat). Velký úspěch bylo získání pivovaru, díky němu totiž měli měšťané velký zdroj příjmů. Pivo prodávali po celém panství. V tomto období vznikají v Kelči i další cechy.
Tento přívětivý rozvoj však zastavila Třicetiletá válka v 1. polovině 17. století. Další pustošení a útoky byly nejen ze strany Švédů, ale i ze strany nekatolických poddaných ze sousedních panství. To mělo za následek, že z obyvatel přežila asi jen pětina a z města se stala pouze ves. Dokonce biskup Troyer kolem r.1750 zakázal označení Kelče jako města.
Tak se zvyšovala závislost na zemědělství. Ale příchodem nových plodin ze zahraničí, hlavně brambor přivodily přibývání obyvatel. Po dlouhých sporech s olomouckými biskupy se koncem století podařilo znovu prosadit označování jako města.
Od 19. století se pomalým tempem rozvíjí průmysl, ten se však nerozvinul do takové míry jako v jiných městech. Tomu přispělo i to, že se nepodařilo na Kelč napojit železnici. Řemeslo, kterému se však dařilo bylo dýmkařství. Prodávaly se v Rakousku-Uhersku ale i v Americe.
To se však ještě dvakrát změnilo během 20. století. V roce 1949 byla v okrese Valašské Meziříčí a od roku 1960 v okrese Vsetín. Vraťme se ale ještě trochu zpátky.
Během první světové války se i místní museli zapojit. Do války nastoupilo asi 800 lidí z toho padlo 62, ostatní se buď vrátili, byli zajati nebo se přestěhovali ať už na jiné místo v Česku, ale i jinde po světě. Po válce v roce 1924 byla Kelč na celém území propojena elektrickým proudem. Město mělo ambice k nových výstavbám, zlepšování kvality života, rozvoj kultury a podobně. V roce 1939 však přišla okupace Československa a brzy po ní i Druhá světová válka rozpoutaná západním Německem v čele s Hitlerem. Během ní obyvatelé Kelče nepropadli propagandě nacistů hlavně díky styku s partyzánskými skupinami nebo také díky radiovým spojením s národním odbojem. Tak i přes nátlak a zastrašování vydrželi až do osvobození. Osvobozující Rudá armáda projela městem 7. května 1945. Zatímco na jiných místech se ještě válčilo, místní už oslavovali konec války.
Život v Kelči po roce 1948 umělecky ztvárnil Vojtěch Jasný, syn bývalého ředitele školy, ve filmu Všichni dobří rodáci. Nastiňuje proces získávání moci komunistické strany, zabavování majetku a proces kolektivizace. Vznik JZD (jednotné zemědělské družstvo) i nátlak strany a její praktiky při přesvědčování lidí, aby se stali jejími členy. Taky však krásně ukazuje, že zde Komunistická strana Čech a Moravy narážela na odpor, jelikož lidé zde byli velmi propojení s farností i její činností, což se tehdejšímu režimu nelíbilo.
Po pádu tohoto totalitního režimu v roce 1989 se lidem v celé zemi ulevilo a otevřeli se jim dveře do světa i možnost změny k demokratičtějšímu politickému i hospodářskému systému. Na závěr tohoto století se v roce 1994 podařilo znovu získat statut města. Stalo se tak 29. června v budově Parlamentu České Republiky.
Významná data
1131 - První písemná zmínka
1750 - zákaz označení Kelče jako města
konec 18.stol - znovu míněná jako město
1975 - oslava 700 let Kelče
1994 - Navrácení statutu města
Jaké další významné datum bys sem dopsal/a?
